Osobní zájmena

používají se u časování sloves

nahrazují především podstatná jména

10 zájmen + 1 zvratné

já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona

se/si - zvratné

pomůcka - Vašek, Petr, ty

1. p. - já - Vašek, Petr, ty

2. p. - mě, mne - Vaška, Petra, tě/tebe

3. p. - mně, mi - Vaškovi, Petrovi, tobě

4. p. - mě, mne - Vaška, Petra, tě/tebe

6. p. - o mně - o Vaškovi, Petrovi, tobě

7. p. - mnou - Vaškem, Petrem, tebou

často se plete mě/mně, tedy rozdíl mezi 2./4. pádem a 3./6.

právě proto nám můžou posloužit tvary zájmena TY či jména (Petr, Vašek)

v dlouhém tvaru píšeme mně (o Vašk-OVI = o mně); v krátkém mě/mne (bez Vašk-A = beze mě)

několik tvarů v každém pádu

liší se především počátečním písmenem: j-/n-

po předložkách se užívají tvary s n-, jinak s j-

Potkal jsem ji u přejezdu./Bez něj bychom to neudělali.

častá chyba v diakritice, pomůcka - tu/té, tou

1. p. - ona

2. p. - ní/jí - té

3. p. - ní/jí - té

4. p. - ni/ji - tu

6. p. - o ní

7. p. - ní/jí - tou

pomůckou tu/té, tou si odvodíme délku samohlásky

pokud máme dlouhý tvar (= té, tou) píšeme dlouhou samohlásku a naopak

pojí se se slovesy, které se pojí k podmětu

Žena SE namalovala./Malíř namaloval obraz.

dále může měnit význam věty

Kapr sebou házel ve vaně./Vzal sis s sebou kartáček?

v prvním případě kapr hází SÁM SEBOU - odkaz na PO

v druhém se jedná o odkaz na PT - proto je tam S (kluk si má vzít s sebou něco navíc, co není součástí jeho těla)