O tom, zda je těleso v klidu nebo v pohybu rozhoduje vždy VZTAŽNÁ SOUSTAVA. Záleží totiž na tom, zda se vzdálenost tělesa a vztažné soustavy mění nebo ne.

TRAJEKTORIE POHYBU
je myšlená čára spojující místa, kudy se těleso pohybovalo.

Někdy je TRAJEKTORIE vidět (stopa za tělesem), jindy ne.
PŘÍKLADY VIDITELNÉ TRAJEKTORIE:
STOPA ZA ŠNEKEM
STOPA ZA LYŽAŘEM
KOLEJNICE VLAKU
SMYK ZA AUTEM
ČÁRY ZA LETADLEM
ORNICE ZA TRAKTOREM
PÍSMO - STOPA ZA KŘÍDOU ČI PEREM
ATD

PODLE TRAJEKTORIE ROZDĚLUJEME POHYB NA
1. PŘÍMOČARÝ = TRAJEKTORIÍ JE PŘÍMKA
např.: výtah, tabule, dopravníkový pás, auto na rovině, padající kámen atd.
2. KŘIVOČARÝ = TRAJEKTORIÍ JE KŘIVKA
např. padající list, opilec, letící moucha, auto v zatáčce, atd.

DRÁHA POHYBU
je část trajektorie, která má začátek a konec.
DRÁHU tedy můžeme přesně změřit.

DRÁHA POHYBU
ZNAČKA: s
ZÁKLADNÍ JEDNOTKA: metr

RYCHLOST POHYBU
ZNAČKA: v
ZÁKLADNÍ JEDNOTKA: metr za sekundu
m/s
DALŠÍ JEDNOTKY: km/h, m/s, km/s ...

RYCHLOST POHYBU
vyjadřuje jakou dráhu urazí těleso za jednotkový čas.
Jede-li auto rychlostí 50km/h znamená to, že za 1 hodinu ujede 50 km.

PODLE RYCHLOSTI ROZDĚLUJEME POHYB NA
1. ROVNOMĚRNÝ= RYCHLOST SE NEMĚNÍ
např.: ručičky hodinek, eskalátor, auto jedoucí stálou rychlostí atd.
2. NEROVNOMĚRNÝ = TĚLESO ZRYCHLUJE NEBO ZPOMALUJE
např. startující raketa, formule atd.