Velká francouzská revoluce

​3 stavy - šlechta, duchovenstvo, třetí stav (měšťané)

​stavy měly teoretické právo podílet se na řízení státu

​ostatní obyvatelé (rolníci, chudina) - právo na řízení státu neměli

​ŠLECHTA - dávky od poddanýých, dvorské úřady, královští důstojníci. Neplatili žádé daně, velké rozdíly mezi majetkem vyšší a nižší šlechty

​DUCHOVENSTVO - desátky, církevní poplatky, neplatili žádné daně, velké majetkové rozdíly mezi vyššími a nižšími duchovními, rozdíly v původu

​TŘETÍ STAV - měšťané (obchodníci, řemeslníci, finančníci, lékaři, učitelé, právníci) - platili daně

​ROLNÍCI - platili daně státu, desátek a poplatky církvi, dávky své vrchnosti, chodili na robotu - zbyla jim jen jedna pětina příjmů

velké hospodářské problémy

velký nárůst státního - královského - dluhu

prohrané války, ztráta zámořských kolonií

​velmi nákladný život královského dvora

​vysoké platy velkého množství dvorských hodnostářů a úředníků

​1774 - na trůn nastoupil Ludvík XVI. - velmi nákladný život, izolovaný od reálného života jeho poddaných

​dluhy byly dvojnásobně vyšší než všechny peníze v oběhu

​roční vybrané daně zaplatili jen úroky z dluhů

​několik ministrů financí se shodlo, že se musí zdanit i šlechta a duchovenstvo

​Ludvík XVI. svolal zasedání generálních stavů (poslední zasedání bylo v roce 1614)

​květen 1789 - zasedání generálních stavů ve Versailles

​hlasování probíhalo podle stavů - jeden stav = jeden hlas

​podle poslanců by to bylo jeden poslanec = jeden hlas, ale nejvíc bylo poslanců 3. stavu a ti byli nespokojeni a chtěli jednat o změně absolutistického způsobu vlády

​král chtěl jednat jen o financích

​červen 1789 - Národní shromáždění (nespokojený třetí stav)

​král uzavřel sněmovní síň, Národní shromáždění se sešlo v Míčovně s tím, že se nerozejdou dokud nevypracují ústavu - změna Národního shromáždění na Ústavodárné shromáždění

​postupně se k Ústavodárnému shromáždění přidala i šlechta a duchovní

​září 1791 - nová ústava

​14.7. 1789 - povstání v Paříži - dobytí Bastily (státní vězení a sklad zbraní)

​převzetí pařížské radnice - začátek revoluce

​poslanci v Míčovně byli vyděšení zprávami o povstání, nechtěli násilí, jen pokojnou změnu na konstituční monarchii

​nepokoje se šířily do dalších měst a na venkov - útoky na panská sídla

​srpen 1789 - srpnové dekrety - zrušení stavovských privilegií, všichni obyvatelé Francie si byli rovni před zákonem, všichni platili daně podle výše svého majetku, zrušeno kupování úřadů a zrušeno poddanství

​Deklarace práv člověka a občana - základní principy nové ústavy - osobní svoboda, svoboda slova, vyznání a shromažďování, právo na soukromý majetek, rovnost před zákonem

​král byl donucen podepsat srpnové dekrety i Deklaraci práv člověka a občana

​král byl donucen přesídlit do Paříže

​Ústavodárné shromáždění - umírněnější poslanci seděli ve sněmovně vpravo, radikálnější vlevo - rozdělení na politickou pravici a levici, vznik politických klubů

​jakobíni - nejradikálnější klub - název podle místa, kde se jejich klub scházel (knihovna kláštera svatého Jakuba)

1790 - poslanci pracovali na ústavě, situace ve Francii se stále zhoršovala

​ceny rostly - mzdy ne, podnikatelé emigrovali - lidé byli bez práce - hladové bouře

​staré daně už se nevybíraly, nové se ještě vybírat nezačaly - stát neměl žádný příjem - vyvlastnění a rozprodej církevního majetku - další nepokoje

​léto 1791 - pokus krále a jeho rodiny o útěk z Francie, byl ale odhalen a zatčen

​část poslanců chtěla krále sesadit a vyhlásit republiku, většina chtěla ponechat krále a vyhlásit konstituční monarchii

​září 1791 - Francie se stala konstituční monarchií

král - moc výkonná ​

​volené shromáždění - moc zákonodárná

​dekret proti emigrantům - všichni emigranti se musí vrátit do Francie, kdo neposlechne bude obviněn ze spiknutí a popraven

​duben 1792 - Francie vyhlásila válku Rakousku

​srpen 1792 - král byl sesazen a uvězněn

​září 1792 - vyhlášení republiky

​nové volby - nové shromáždění - práce na nové ústavě

​Francie stále ve válce - nespokojenost, nepokoje

​soudní proces s králem Ludvíkem XVI. - obvinění ze zločinů proti republice

​leden 1793 - král Ludvík XVI. popraven (video Slavné dny)

vyhlášení války Velké Británii - další zhoršení situace ve Francii

​ozbrojená povstání

​červen 1793 - radikální jakobíni se zmocňují vlády ve Francii

​jakobíni nechali ihned po převzetí vlády popravit své hlavní odpůrce

​do konce vlády měla místo ústavy platit jakobínská diktatura

​Výbor pro veřejné blaho - v čele Maximilien de Robespierre /robespjér/

​ve Výboru byla soustředěna veškerá moc

​vnitřní a zahraniční politika, obrana země proti vnějšímu i vnitřnímu nepříteli

​dekret o podezřelých - podezřelý mohl být kdokoliv

​zvláštní soudy - říjen 1793 odsoudili i královnu Marii Antoinettu, 47% procesů končilo trestem smrti

​červen 1794 - zrušeno právo na obhajobu

​červenec 1794 - povstání proti jakobínům, Robespierre zatčena a se stovkou stoupenců popraven gilotinou

​uzavření míru s některými státy

​1795 - nová ústava

​výkonná moc - pětičlenné direktorium, které navrhovala rada pěti set a jmenovala ho rada starších

​rada starších a rada pěti set dohromady shromáždění - zákonodárná moc

​monarchisté - lidé, kteří tvrdili, že před revolucí bylo ve Francii lépe, chtěli návrat monarchie

​1795 - povstání monarchistů, potlačené Napoleonem Bonaparte

​direktorium stále více potřebovalo pomoc armády, chtělo tzv. "vládu pevné ruky"

​9. 11. 1799 - Napoleon Bonaparte provedl státní převrat

​v čele Francie stáli 3 konzulové, ve skutečnosti měl moc ale jen první konzul - Napoleon Bonaparte - revoluce definitivně ukončena