Klasicismus, osvícenství, sentimentalismus a romantismus

17.století - EVROPA - absolutistické monarchie

klasicismus - příklon k antickým vzorům

důraz na jasnost, uměřenost, harmonii a potřeba řádu

literární klasicismus vznikl ve Francii

inspirace Aristotelovou Poetikou - napodobení přírody

umění mělo zachycovat to, co je stálé, obecné, nadčasové

jasnost a srozumitelnost

žánry rozlišeny na nízké a vysoké

vysoké = óda, epos, tragédie

nízké = bajka, satira, komedie, píseň

vysoké - historická témata, tragické konflikty - tendence idealizovat

nízké - běžné životní záležitosti

zákon tří jednot - místa, času, děje

Akademie - vytvářela novou poetiku

renesance - antika jako něco znovu se obrozujícího

klasicismus - antika - dávno minulá, ohlížíme se za tím

NOSTALGIE, POCIT POMÍJIVOSTI CIVILIZACÍ, NAD NIMIŽ VLÁDNE PŘÍRODA

Od 19. století - romantismus (příroda jako spojující prvek)

Pierre Corneille (1606 - 1684) - drama Cid

Jean Racine (1639 - 1699) - Faidra

byly psané alexandrínem

dnes považován za největšího klasicistního tvůrce vůbec

umělecké jméno (vlastním jménem Jean - Babtiste Poquelin)

herec, dramatik, režisér, divadelní ředitel

syn královského čalouníka

KOMEDIE

vycházel z commedie dell’arte a antických komedií (Plautus), lidových frašek

zesměšňoval vše nepřirozené a pokrytecké

vztah muže jako pána a ženy jako poddané

ženská afektovanost

lidská hloupost

šarlatánství

Tartuffe - konflikt s církví

Don Juan - odsuzuje cynismus

Misantrop - člověk, který je fanatickým zástáncem pravdy a upřímnosti, aniž se ohlíží na následky

Lakomec - Harpagon

Zdravý nemocný