Vypařování

• je děj, při kterém se kapalina mění na plyn

• Kapalina se vypařuje při každé teplotě (musí to být kapalina),

• ale různě rychle.

Rychlost vypařování závisí na:

• a) větru - čím větší vítr, tím rychlejší vypařování

• např. při vytírání udělá mamka průvan, aby podlaha rychleji uschla

• b) volném povrchu kapaliny - čím větší plocha, tím rychlejší vypařování

• např. mokrý ručník uschne rychleji, když se rozprostře na sušák, než když zůstane schmoucaný do kuličky :-(

Rychlost vypařování závisí na:

• c) teplotě okolí - čím větší teplota, tím rychlejší vypařování

• např. když svítí slunce a je teplo, prádlo uschne rychleji než v zimě

• d) druhu kapaliny

• např. líh se vypaří rychleji než voda

• Při vypařování odebírá kapalina teplo ze svého okolí. Proto když jsme mokří z bazénu, studí nás to.

Var

• je děj, při kterém se kapalina mění na plyn

• tedy totéž, co vypařování

• Proč tedy uvádíme i var i vypařování?

• Musí v tom být nějaký háček. Nebo rozdíl.

Rozdíl mezi varem a vypařováním:

• Vypařování - se děje při každé teplotě a z volného povrchu kapaliny

• Var - probíhá pouze při teplotě varu a z celého objemu

Var závisí na:

• a) druhu látky - každá látka má jinou teplotu varu t_v (najdeme ji v tabulkách F11 nebo CH1

• b) tlaku nad povrchem kapaliny - čím větší tlak, tím vyšší teplota varu

• např. v papiňáku je tlak větší, proto z něj uchází pára a proto v něm vaří voda při vyšší teplotě než 100°C