La concordancia

Přídavná jména (adjetivos)

Přídavná jména nám pomáhají vyjádřit vlastnosti podstatných jmen; nějak je odlišit, vymezit apod.

Stejně jako v češtině platí shoda v rodě a čísle.

Pád se ve španělštině neurčuje. 

Obecně platí, že přídavná jména zakončená na -O jsou mužského rodu (obdobně jako podstatná jména):

histórico, bonito, moderno, feo

Mužského rodu jsou i přídavná jména zakončená na

-OR:

trabajador, hablador

Všechna tato přídavná jména můžeme přechýlit (proces, kdy měníme rod mužský na ženský), a to pomocí typické koncovky ženského rodu -A

Končí-li přídavné jméno na -O, pak se tato koncovka mění na

-A

 histórica, guapa, moderna, fea

Končí-li přídavné jméno na souhlásku, pak se k němu přidává koncovka -A

trabajadora, habladora

Přídavná jména (adjetivos)

Ostatní přídavná jména mají jeden tvar jak pro rod mužský, tak pro rod ženský. Jedná se o zbylé samohlásky (i, u, e) a souhlásky (l,n,r,s,z):

amable , inteligente , fuerte, joven, feliz

Una ciudad bonita

Unos hospitales antiguos

Una catedral interesante

Unos parques grandes

Una ciudad bonito

Unos hospital antiguo

Una catedral interesantes

Unos parque grande