DĚJINY VÝZNAMNÝCH STÁTŮ V EVROPĚ RANÉHO STŘEDOVĚKU

str. 28 učebnice

Francká říše

• Frankové = původně germánský kmen, který se usadil na území dnešní Francie

• Prvním králem r. 481 Chlodvík z rodu Merojevců - přijal křesťanství a podmanil si většinu území dnešní Francie a Německa

• pro správu státu králové spoléhali na majordomy, nejslavnějším Karel Martel, který r. 732 porazil v bitvě u Poitiers Araby

Karel Veliký

- r. 751 majordomové z rodu Karlovců svrhli neschopné krále
- nejslavnějším Karel Veliký - úspěšný válečník, rozšířil území na východ i jih, podporoval vzdělanost, umění, užívání latinského jazyka
- Karel zakládal školy, chtěl, aby správa státu probíhala písemně
- chtěl stát pozvednout na úroveň Římské říše = tomu se říká karolinská renesance (tzv. obnova)

• po vzoru Římanů se Karel Veliký r. 800 nechal v Římě papežem korunovat císařem - obnovil tak (západo)římskou říši
  

• po smrti Karla Velikého došlo k bojům o moc mezi jeho následníky
  

• říše rozdělena na západofranckou a východofranckou - z té se později vytvoří Svatá říše římská (základ moderního Německa)
  

​Podpis Karla Velikého

​Bohemia

Německo - Svatá říše římská

• Východofrancká říše (dnešní území Německa) se brzy rozpadla.

• Pod útoky kočovných Maďarů se ale r. 919 opět spojila pod vedením Jindřicha Ptáčníka = vznikl stát Svatá říše římská

• Král SŘŘ byl volený, nikoliv dědičný

• Král Ota I. porazil r. 955 Maďary v bitvě na Lechu, posléze ovládl severní Itálii a r. 962 jej papež korunoval císařem

• Ota a jeho nástupci, tzv. Otoni, snili o vládě nad celým křesťanstvem, čímž se dostali do sporu s papežem

​OTA I.

str. 32-33 učebnice

1) Co je to investitura a v čem spočíval spor, který o ni vedl císař s papežem?

2) Jak byl spor vyřešen?

​Během boje o investituru uvrhl papež Jindřicha IV. do klatby. Aby z něj klatbu sňal, musel ho Jindřich osobně požádat o odpuštěn. Setkání těch dvou na svém hradě Canosse zprostředkovala Matylda Toskánská. Na její přímluvu papež Jindřicha klatby zbavil. Na obrázku vidíte Jindřicha klečet před Matyldou a papežem, dole je napsáno: Král prosí papeže. Matylda prosí také.

Od této události pochází úsloví "jít do Canossy" - vyjadřující situaci, kde nezbývá nic jiného než se před protivníkem pokořit.

Spor o investituru

• Císař Jindřich IV. a papež Řehoř VII. vedli spor o pravomoc dosazovat duchovní do úřadů (investituru). Došlo k boji a papež císaře dokonce dal do klatby. Císař nakonec musel ustoupit.

• Podporou císařů ve sporech s papežem a později i v dalších bojích získala česká knížata za odměnu královský titul (v letech 1085 a 1158 nedědičný a r. 1198 dědičný).

Kníže Vladislav na trůn nastoupil v roce 1140. Od počátku své vlády se snažil udržovat dobré vztahy s mocným císařem Friedrichem Barbarossou (Rudovousem). Vladislav mu přislíbil pomoc při vojenských taženích a zúčastnil se i křížové výpravy do svaté země. Za to ho císař roku 1158 odměnil královskou korunou. Vysloužit si měl údajně i nový znak - lva. 

Na jaře téhož roku se král Vladislav se svým vojskem připojil k vojsku Rudovousovu a společně vyrazili do severní Itálie potrestat tamnější odbojná města. Jejich cílem bylo dobýt největší z těchto měst - Milán. Na této válečné výpravě české vojsko statečně bojovalo a vedlo si znamenitě. 

V obléhaném Miláně se tehdy šířila pověst, že Češi, o kterých Italové téměř nic nevěděli, jsou divochy a lidojedy. Češi této fámy chytře využili a zároveň projevili smysl pro černý humor. Začali na klacky napichovat figurky ve tvaru lidských těl a opékali je nad ohni v blízkosti milánských hradeb, aby tak potvrdili svou pověst lidojedů. Město Milán pak raději požádalo o mír a za ten muselo zaplatit značnou sumou 10 000 hřiven stříbra a zlata. Vladislav se pak se svým podílem 1 000 hřiven a velkou slávou vrátil domů. Ještě několikrát Vladislav poskytl české vojsko Rudovousovi, aby těžil z faktu, že český stát se stal opět důležitým činitelem v mezinárodní politice.

​Přečti si:

​Bohemia

str. 36 učebnice

1) Jak získala Anglie své jméno?

2) Proč získal Alfréd přídomek Veliký?

3) Jaké komplikace přinesl fakt, že se Vilém Dobyvatel stal anglickým králem?

Francie a Anglie

• Francie vznikla ze západořímské říše.

• Po Karlovcích nastoupili na trůn Kapetovci, hl. městem Paříž.

• Od 9. stol. pod útoky Vikingů (fr. Normané) - sever Francie dostali od francouzského krále v léno = Normadie.

• Normanský vévoda Vilém Dobyvatel dobyl r. 1066 Anglii a stal se jejím králem = pro toho francouzského však byl stále jen leníkem a tak započal několik století trvající konflikt mezi Anglií a Francií

• Vilémovu invazi zachycuje Tapisérie z Bayeux

​Normandie

​Anglie

Východořímská říše - Byzanc

• Hl. městem Konstantinopol (čes. Cařihrad)

• Její císaři se snažili obnovit římskou říši v plném rozsahu,
  částečného úspěchu dosáhl pouze Justinián v 6. století
  = ovládal téměř celé Středomoří

• Nechal sepsat Justiniánův zákoník občanského práva - vzor pro celo u Evropu.

• Císař fakticky stál i v čele církve na území říše.

• Vybudoval chrám Boží moudrosti v Konstantinopoli.

Příchod Romů do Evropy

Byzantská říše - konkrétně Balkánský poloostrov - byla první oblastí Evropy, kde se objevili Romové. Doputovali sem e své domoviny, z Indie, v 11. století. V Byzanci dostali také pojmenování, kterým byli později v Evropě nazýváni: Cikáni. Vzniklo zkomolením řeckého slova "athinganoi", původně označující skupinu lidí, kteří se zabývali věštěním, hádáním z ruky a různými kouzly. Jméno Cikáni daly tedy Romům okolní národy podobně jako např. Řekům (ti se sami nazývají Helénové). Až účastníci prvního světového kongresu v roce 1971 vyzvali světovou veřejnost, aby místo označení Cikáni užívala pojem Romové.

• Od 6. stol. pod útoky slovanských kmenů ze severu
  a od 7. stol. Arabů z východu = zůstala jí jen část Balkánu a Malé Asie.

• Slovany se jí dařilo obracet na křesťanskou víru - v 9. a 10. stol. vyslala misionáře na Velkou Moravu a Kyjevskou Rus.

• Roku 1054 se po staletích sporů rozdělila křesťanská církev na římskokatolickou na západě a pravoslavnou na východě.

• Na konci 11. století začali Byzanc napadat z východu noví nájezdníci - Turci. Bránit se dokázala až do r. 1453, kdy Turci dobyli Konstantinopol.

Islám

- následovníci nazýváni muslimové
- náboženství vzniklé na konci 6. století
- prorokem Muhammad z arabského města Mekky
- víra v jednoho Boha - Alláha
- sliboval věčný život po smrti těm, kdo bude věřit a řídit se přikázáními
- sepsány do knihy s názvem Korán
- chrámem mešita s mineretem, věží, ze které se svolává k modlitbě

Pět pilířů islámu

• šaháda – vyznání víry

• salát – 5 povinných modliteb denně

• zakát – almužna (dar chudým, 1x ročně)

• saum – půst v měsíci Ramadánu (do noci se nic nejí)

• hadždž – pouť do Mekky (1x za život)

ŠPANĚLSKO

INDIE

SEVERNÍ AFRIKA

EVROPA

BYZANC

EGYPT

ARÁBIE

Vzestup a pád arabské říše
- společná víra sjednotila Araby, vzniká centralizovaná říše
- v čele chálífové
- rozpoutali dobyvačná válečná tažení = svatou válku za rozšíření islámu
- v 8. století již Arabové ovládali území od Indie po Španělsko
- jejich vpád do Evropy zastavili na západě Frankové a na východě Byzanc
- do r. 1492 se Španělům podařilo Araby vyhnat ze Španělska
- Arabové se dokázali učit od všech národů, překládali díla antických autorů, byli výborní matematici, fyzikové, zeměpisci a lékaři
- do Evropy přinesli nové druhý zemědělských plodin (rýži, cukrovou třtinu, bavlnu, citroník
- byli výborní obchodníci, na konci 10. stol. dorazili i do Čech

Křížové výpravy

• Účastníci před zahájením výpravy skládali
  slib a byli označeni znamením kříže, které si
  našívali na šaty, a proto se nazývali křižáci

  (latinsky crucesignati).

Křížové výpravy
- šlo o válečná tažení, která vyhlašovali papežové
ve jménu křesťanství (symbolem byl kříž) proti nevěřícím.
- účastníci výprav, tzv. „křižáci“ = evropští panovníci,
rytíři, ale i chudí poddaní
- důvodem účasti bylo náboženské přesvědčení (příslib odpuštění hříchů), sláva, vidina zisku bohatství a půdy (východisko z bídy), únik před útiskem

Křížové výpravy

- Výpravy byly vedeny do Palestiny (vých. pobřeží Středozemního moře), které se v 11. stol. zmocnili Turci, kteří přepadali a zabíjeli křesťany putující k hrobu Ježíše, ohrožovali obchodní spojení mezi Evropou a Asií a útočili i na Byzantskou říši.
- Roku 1095 papež Urban II. vyzval Evropu k osvobození Palestiny.
Po dobytí Jeruzaléma následovalo plenění a vraždění muslimských i židovských obyvatel.

Křížové výpravy (pokračování)

- Výprav bylo celkem sedm (1095-1291)
- Po první křižáci založili ve Svaté zemi několik státečků a usadili se.
- Do Svaté země začalo přicházet množství poutníků. Na jejich ochranu se zakládaly nové církevní instituce, tzv. rytířské řády (nejznámější templáři a johanité).
- Muslimové postupně začali křižáky vytlačovat.
- Roku 1212 vyrazila tzv. Dětská křížová výprava (z přesvědčení, že dospělí nemohou zvítězit pro své hříchy). Děti namísto ve Svaté zemi skončily v otroctví.

Důsledky křížových výprav

- Poznání odlišných kultur a výměna znalostí.; nové plodiny (tropické ovoce, rýže, koření, víno); nové zboží (koberce, tkaniny, mýdlo, parfémy); pro účastníky bohatství.

Rytířské řády

Templáři - vznikli k ochraně poutníků a péči o nemocné; zbohatli natolik, že se proti nim obrátil francouzský král a nechal je r. 1307 zničit.


Johanité (Maltézští rytíři) - k obraně, ale i charitě; později přesídlili na ostrov Rhodos a Maltu.

Němečtí rytíři - výborní válečníci; posléze působili v Pobaltí, kde si založili vlastní stát.

str. 46 učebnice

Seveřané a vikingové


1) Jaký je rozdíl mezi Seveřanem a vikingem?
2) Které národy řadíme k Seveřanům nebo k vikingům?
3) Jak se mezi Slovany říkalo Švédům?
4) Jak se nazývaly lodě vikingů?