plazi

třída:
PLAZI

řád:

ŽELVY

řád:

KROKODÝLI

řád:

ŠUPINATÍ

podřád
HADI

podřád
JEŠTĚŘI

řád:

HATÉRIE

Vyvinuli se z obojživelníků – jsou první výhradně suchozemští obratlovci.
První plazi se na Zemi objevili koncem prvohor.
V druhohorách zažili největší rozvoj = éra plazů (největší plazi = dinosauři).
Na konci druhohor (období křídy) většina druhů vymřela.

Obecné znaky:

• studenokrevní (proměnlivá teplota těla)
• stavba těla: hlava

trup
ocas
končetiny (u hadů vymizely -> pohyb plazením)

• kostra: kostěná – lebka, páteř, hrudník, končetiny
• kůže: bez žláz, vždy suchá, na povrchu často zrohovatělá; pokrytá štítky nebo šupinami,

nebo krytá krunýřem, hadi a ještěři ji při růstu svlékají

• DS: nozdry -> hrtan -> průdušnice -> průdušky -> plíce

• CS: srdce - 2 síně + 2 komory s nedokonalou přepážkou (-> mísení krve)
• TS: ústní dutina (se zuby) -> hltan -> jícen -> žaludek -> střeva (tenké a tlusté) –> kloaka

+ žlázy: játra, žlučový měchýř, slinivka břišní

• VS: párové ledviny -> močový měchýř -> močovody -> kloaka

Zápis do sešitu:

• RS: - oddělené pohlaví (= gonochoristé)

- samci: varlata -> chámovody –> kloaka
- samice: vaječníky -> vejcovody –> kloaka
- vnitřní oplození (dochází k páření)
- po oplození samice klade vajíčka chráněná kožovitým nebo vápenitým obalem do

vyhřáté půdy nebo tlejícího listí, u některých plazů se vajíčka vyvíjí uvnitř těla samice
(rodí živá mláďata)

- pohlavní dvojtvárnost (samci se vzhledem liší od samic)

• NS: CNS = mozek, mícha
• smysly:

zrak - oči - chráněny pohyblivými víčky a mžurkou; čočka má schopnost

akomodace (zaostřování)

sluch - ucho střední a vnitřní
hmat, chuť - jazyk
čich - Jacobsonův orgán

Zápis do sešitu:

CNS = centrální
nervová soustava

Pohlaví mláďat je u některých plazů
ovlivňováno teplotou prostředí v době
vývoje zárodku. Na proražení skořápky
mají mláďata vyvinutý tzv. vaječný zub.

řád: ŽELVY

• vodní (dravé, všežravé) nebo suchozemské (obvykle býložravé) druhy
• zkrácené tělo kryto kostěným 2 dílným krunýřem (obsahuje nervová zakončení -> je citlivý)

• k hornímu štítu krunýře zespoda přirůstá páteř, na povrchu krunýře rohovinové destičky
• bezzubé rohovité zobákovité čelisti

• kladou větší počet vajec (až 100) do vyhloubené jámy
• dlouhověké, v zimě hibernace (= zimní spánek) – ne u mořských

• většina má zatažitelnou hlavu, končetiny a ocas
• končetiny uzpůsobeny prostředí:

drápy (suchozemské)

plovací blány (sladkovodní)

ploutve (mořské)

Zápis do sešitu:

Stavba těla želvy

želva bahenní: 25 cm, 1 kg

•

sladkovodní

•

obývá střední Evropu

•

živí se dravě

želva nádherná: 35 cm, 3 kg

•

sladkovodní

•

téměř celosvětově
rozšířena, původně ze
severní Ameriky

Rozšíření mimo původní areál je nežádoucí -
může poškozovat druhy, které jsou zde doma a
negativně ovlivňovat jejich životní prostředí.

Buďte zodpovědní a nevypouštějte nepůvodní
druhy chované doma do volné přírody!!!

želva sloní až 250 kg, 140 cm

•

suchozemská

•

obývá souostroví
Galapágy

•

živí se býložravě

Další suchozemské želvy:

karety

kareta obrovská:

200 kg, 120 cm

kareta pravá:

80 kg, 90 cm

•

mořské želvy

•

obývají tropy a subtropy

V dospělosti je býložravá.

Živí se mořskými houbami

Migrují na velké vzdálenosti mezi oblastí, kde shání potravu, a hnízdištěm.

kožatka velká délka přes 2 m a hmotnost kolem 600 kg

•

mořská

•

největší želva na světě

•

živí se medúzami

•

krunýř potažený kůží

Kožatka klade vejce jednou za tři až čtyři roky, a to vždy na stejné písečné pláži,
kde se sama narodila. Nebezpečí pro ni představuje plastový odpad – především
igelitové pytlíky, které mohou být snadno zaměněny za medúzy, kterými se živí.

zástupci želv:

• želva bahenní (sladkovodní, dravá, střední Evropa, jediná u nás volně žijící želva)

• želva nádherná (sladkovodní, v ČR nepůvodní, často chovaná)

• želva sloní (suchozemská, býložravá, pouze Galapágy, jedna z největších, více než 100 let)

• karety – mořské (tropy a subtropy), na souši pouze kladou vejce, nezatažitelný krk a konč.

- kareta pravá – krásný barevný krunýř

- kareta obrovská

* karety byly téměř vyhubeny pro maso a krunýř, který se prodává jako želvovina

Zápis do sešitu:

Čím jsou želvy ohroženy?

• odpad v moři - plasty si želvy mohou plést s potravou (medúzy) nebo se do odpadu zaplést

• světelné znečištění - znemožní orientaci v prostoru

• člověk je loví - záměrně (pro maso, vejce, ploutve, želvovinu)

nebo omylem do sítí spolu s rybami

• pytláctví (vejce, želvovina) –> pašování do dalších zemí

• predátoři – velké množství mláďat se nedožije dospělosti

=> téměř 130 druhů je nějakým způsobem ohroženo

řád: KROKODÝLI

• žijí v teplejších vodách (tropy, subtropy)

• vrcholoví predátoři (potravou jsou savci, ptáci, ryby i jiní plazi nebo jejich mršiny)

• nejdokonalejší plazi – dobře vyvinuté srdce (komory úplně oddělené přepážkou), dokonalejší mozek

• silné čelisti (síla stisku až 22 000 N) s pravými zuby v zubních jamkách, které jim několikrát dorůstají

• silný, ze stran zploštělý ocas

• na zadních nohách plovací blány

• tělo kryto rohovitými štíty, pod nimi kostěné desky

• břišní a hrudní dutina oddělena svalem („bránice“)

• rozmnožování ve vodě, kladení vajec na souši, samice se stará o mláďata

• dlouhověcí (asi 40 – 80 let)

Zápis do sešitu:

Obývají pomalé říční toky a jezera
nebo mokřady. Někteří žijí ve vodách
při pobřeží, ale v mořích trvale nežijí.

ZAJÍMAVOSTI:

Jejich nejbližší žijící příbuzní jsou ptáci.

Na jedno nadechnutí vydrží pod vodou asi 15 minut, ale některé (zejména větší) druhy zvládnou zadržet dech až na 2 hodiny.

Pozemní zvířata loví ze zálohy schovaní ve vodě, zvíře stáhnou pod vodu a utopí. Nemohou žvýkat, proto kořist polykají
vcelku, větší kořist trhají prudkými pohyby hlavy na menší části, případně prudkým otáčením kolem vlastní osy. Mláďata se
živí hmyzem, měkkýši a obojživelníky.

Mají nejsilnější trávení ze všech živočichů - stráví i krunýře želv, kosti nebo kopyta. Také mají schopnost vyvrhovat (zvracet).

V jejich žaludcích se nacházejí kameny a zdá se, že je polykají záměrně. Podle některých teorií napomáhají k snazšímu
rozmělňování potravy, nebo slouží jako zátěž usnadňující krokodýlům pohyb pod vodou.

Dokážou detekovat vibrace ve vodě, způsobené třeba potenciální kořistí. Na mnoha místech těla (na kůži) mají smyslové
jamky, díky nimž dovedou reagovat na změnu tlaku.

Jsou schopni vydržet několik měsíců bez potravy, zdatní jedinci patrně až dva nebo tři roky.

K páření dochází ve vodě a trvá asi 15 minut. Teplota určuje pohlaví mláďat – pokud je v hnízdě stále nad 32 °C, líhne se víc
samečků, pokud pod 31 °C, líhne se více samiček. Samice se po nakladení vajec nezdržuje příliš daleko a bedlivě je střeží,
mláďatům pomáhá vylézt z hnízda a přenáší je v tlamě do vody. Od narození umějí mláďata plavat a sama se i živí, zdržují se
však poblíž matky, dokud jim nebude asi 1 rok. U kajmanů brýlových se mláďata sdružují do tzv. školek, kde je chrání jedna ze
samic.

Krokodýli se dožívají až 80 let a rostou po celý život (největší jedinci = nejstarší). Dosažení pohlavní zralosti souvisí spíše s
velikostí než s věkem (samice krokodýlů mořských dosahují pohlavní dospělosti při délce 2,2–2,5 m a samci při velikosti 3 m).

Underwater Ambush from Crocodile | BBC Earth – YouTube (4:06)

krokodýly dělíme do 4 rodů:

ALIGÁTOR

KAJMAN

GAVIÁL

KROKODÝL

Zápis do sešitu:

krokodýl nilský délka: 3,5 – 5,5 m, váha: 220 –750 kg (samec)

• sladkovodní (+ brakická v.)

• vyskytuje se v Africe

• hlava je dlouhá a poměrně

široká, na konci zúžená

• 4. spodní zub vyčnívá ze

zavřené tlamy

• pro svou kůži i maso je

chován na farmách

•dospělci loví velké ryby, plazy, vodní
ptáky, savce (až do velikosti žirafy,
buvola, mladého hrocha či slůněte),
častější kořistí jsou však pakoně,
prasata bradavičnatá, či antilopy

Menší kořist krokodýl usmrtí stiskem čelistí, větší savce obvykle uchopí za přední končetinu nebo
za čenich, stáhne pod hladinu a utopí. Protože krokodýli nemohou žvýkat, trhají kořist nejčastěji
tak, že se pevně zakousnou a pak otáčením kolem své osy vytrhnou kus masa. Větší úlovek často
ukládají v norách pod podemletým břehem , kde ho konzumují několik dní. Konzumují také mršiny.

Za vhodných podmínek může dorůst délky možná více než 6 metrů a hmotnosti nad 1000 kg.

krokodýl mořský Největší změř. jed.: délka 6,3 m a váha přes 1,3 t

(předpokládá se, že výjimečně může dorůst až 7 metrů a vážit okolo 2 tun)

• největší druh krokodýla a zároveň

největší a nejmohutnější plaz na
světě

• vyskytuje se v jižní a jihovýchodní

Asii až k pobřeží severní Austrálie

• po moři uplave víc než 1000 km

• větší zabiják než žralok bílý

aligátor severoamerický
délka: do 5,5 m, váha: 250 kg

• vyskytuje se na jihovýchodě

Spojených států amerických

• žije v močálech, řekách, bažinách

• široká hlava

• 4. zub spodní čelisti není vidět

• dospělci loví kořist až do velikosti

prasat, jelenů, koz a ovcí

• svou kořist až na větší zvířata požírá

v celku -> v žaludku kameny k
drcení potravy

• mladí aligátoři – schopnost

kompletní regenerace části ocasu

gaviál indický délka: 3,5 - 7 m, váha:160 - 180 kg (někteří 680–1000)

• sladkovodní

• vyskytuje se v Indii v povodí Gangy,

zbytky v Nepálu

• až 1 m dlouhé velmi úzké čelisti

• živí se zejména rybami

• dospělí samci mají na čenichu

výrůstek zvaný k zesílení zvuku

• výborně plave ale špatně se

pohybuje na souši

• v Indii = posvátné zvíře

• celkový počet asi 200 jedinců

kajman brýlový délka: 2–2,5 m, max. 3 m (samci), váha: max. 58 kg

• sladkovodní (mokřiny, jezera, pomalu

tekoucí voda), ale toleruje i slanou v.

• vyskytuje se ve Střední a Jižní

Americe

• samice jsou znatelně menší

• zkostnatělá horní víčka

• dospělci loví i savce o velikosti

divokých prasat nebo kapybar

Jak odlišit krokodýly?

zástupci krokodýlů:

• krokodýl nilský – Afrika, viditelný 4. spodní zub

• aligátor severoamerický – JV USA, 4. spod. zub není vidět (při zavřené čelisti)

• kajman brýlový – Střed. a J Amerika, délka do 2,5 m, žije i ve slané vodě

• gaviál indický – Indie a Nepál, dlouhé úzké čelisti

Zápis do sešitu:

Význam krokodýlů:

• ohrožení: lov (pro maso, kůži i orgány), ale také ničení životního prostředí – kriticky ohroženo 6

druhů: gaviál indický, aligátor čínský, krokodýl orinocký, kr. filipínský, kr. kubánský a kr. siamský

-> v mnoha zemích je obchod s částmi těla některých druhů krokodýlů zakázán

• útoky na člověka – až 63 % útoků na člověka je smrtelných, časté jsou u krokodýlů nilských a

mořských, kteří jsou pro člověka nejnebezpečnější (důvod: krokodýli brání území, hnízdo, mláďata nebo potravu)

• chov: v zoologických zahradách (podílejí se na jejich ochraně, v ČR Krokodýlí zoo Protivín, kde je

chováno 22 z 23 druhů kr.) a na farmách (zde jsou chováni především aligátoři pro kůži, ze které

se vyrábějí kabelky a boty, a také na maso)

• tradiční čínská medicína – pověra, že krokodýlím masem lze léčit rakovinu

řád: ŠUPINATÍ

• nejpočetnější a nejrozšířenější řád plazů (přes 95 % druhů plazů)

• řadíme sem podřády ještěři a hadi

• suchá kůže s rohovitými šupinami – pravidelně svlékají

• obvykle rozeklaný jazyk (vnímání chemických podnětů -> slouží k čichu)

• pářící orgán samců = 2 hemipenisy (-> vnitřní oplození)

• převážně vejcorodí (některé druhy jsou vejcoživorodé nebo živorodé)

• nahřívají se

Zápis do sešitu:

dva základní tělní typy: čtyřnohý ještěrkovitý a beznohý hadovitý

šupinatá kůže

rozeklaný jazyk

hemipenisy slepýše

podřád: ještěři

• protáhlé tělo s ocasem
• 2 páry končetin zakončené 5 prsty s drápky

• drobné zoubky
• oči s pohyblivými víčky

• pokožku svlékají po částech
• dobrý sluch

• živí se dravě (leguáni býložravě)
• zimní spánek (přes zimu v úkrytu)
• v nebezpečí odlamují konec ocasu (= autotomie), dorůstá nový

• samice nezahřívá vajíčka, nestará se o mláďata

Zápis do sešitu:

ještěrka

gekon

ještěrka obecná
délka: 8 – 12 cm (s ocasem 25 cm)

• naše nejběžnější ještěrka (ohrožená)

• ochranné zbarvení

• výrazná pohlavní dvojtvárnost

• živí se hmyzem, larvami, pavouky

samec

samice

samice je hnědá, samec má zelené boky

ještěrka živorodá
délka: až 15 cm (bez ocasu)

• rodí živá mláďata

• světově nejrozšířenější

• ocas bývá delší než tělo

• hnědé zbarvení, břicho žluté až

oranžové

ještěrka zelená
délka: až 35 cm

• největší z našich ještěrek

• chráněná (je kriticky ohrožená)

• v ČR na nejteplejších místech (Polabí,

jižní Morava)

samec

samice

samice má hnědé hrdlo, samec v době rozmnožování modré hrdlo, zbytek těla je u obou zelený

slepýš křehký
délka: 30 – 45 cm

• žije v ČR, v lesích

• štíhlé beznohé tělo (končetiny jsou

zakrnělé, zbytky jsou na kostře patrné)

• pohyblivá oční víčka (na rozdíl od hadů)

• schopnost odlamovat ocas

• vejcoživorodý

• živí se slimáky a žížalami

pozůstatky končetin

na kostře slepýše

leguán zelený
délka: 1 – 2 m, váha: 3 – 5 kg

• žije ve Střední a Jižní Americe

• výhradně býložravý

• má ostny na hřbetě a hrdelní lalok

• žije převážně na vysokých stromech,

velmi dobře šplhá a plave

varan komodský
délka: 3 m, váha: 250 kg

• žije v Indonésii

• největší žijící ještěr, přísně chráněný

• loví divoká prasata i jeleny, + mršiny

• jedovaté sliny – obsahují nebezpečné

bakterie

Varan loví obvykle tak, že svou kořist pokouše a poté ji i několik dní pronásleduje,
dokud nezahyne v důsledku otravy způsobené jedovatými slinami.

agama límcová
délka: 60 – 90 cm, váha: kolem 500 g

• žije v Austrálii a na Nové Guineji

• masožravá

• výrazný kožní límec vyztužený

chrupavkou – roztahuje při nebezpečí

• umí běhat po zadních končetinách

chameleon obecný
délka: 40 cm

• žije na jihu Evropy a severu Afriky

• velké oči se srostlými víčky se

pohybují nezávisle na sobě

• chápavý ocas

• dlouhý lepkavý vystřelovací jazyk

• barvoměna (mimikry)

Změna zbarvení není neomezená. Barva závisí především na psychickém stavu chameleona a má
signalizační a komunikační funkci. Každé pohlaví mé své vlastní vzory, přičemž samice bývají většinou ty
méně pestré. Nejbarevnější bývají vyprovokovaní samci, například během vzájemného souboje či při páření.

natažený jazyk
je delší než tělo

Chameleon má jazyk rychlý jako blesk. Podívejte
se, jak ho vystřeluje po kořisti (youtube.com)

gekon turecký
délka: do 18 cm

• žije na pobřeží a ostrovech

středozemního moře

• byl zavlečen do mnoha zemí včetně

ČR (Slezsko, Morava)

• noční, hmyzožravý

• přísavné polštářky na prstech

Gekoni mají velké oči, obvykle se svislou zornicí a
srostlá víčka tvořící průhledný nepohyblivý kryt.

Díky přísavným polštářkům snadno
šplhají po kolmých zdech i stropech.

přísavné polštářky

bazilišek zelený
délka: až 80 cm

• žije ve Střední Americe

• dlouhé zadní nohy s velmi dlouhými prsty

• dlouhý tenký ocas

• na hlavě a na hřbetě vysoký hřeben

• schopný běžet po vodní hladině

• patří mezi leguánovité ještěry

běh po vodě

Zástupci ještěrů:

ČR: všichni zákonem chránění:

4 druhy ještěrek: j. obecná – nejběžnější

j. živorodá – živorodá
j. zelená – největší u nás
j. zední

+ slepýš křehký - beznohý, vejcoživorodý

svět:
• leguán zelený – St. a J. Am., býložravý
• varan komodský – Indonésie, největší ještěr
• agama límcová – Austrálie a Nová Guinea
• chameleon obecný – j. Evropa, s. Afrika, schopnost barvoměny (mimikry)
• gekon turecký
• bazilišek zelený

Zápis do sešitu:

podřád: hadi

• protáhlé beznohé tělo -> přizpůsobení: protáhlé vnitřní orgány, levá plíce je méně vyvinutá

nebo chybí, chybí močový měchýř a hrudní kost, velké množství obratlů a žeber (až 400)

• jedové zuby u jedovatých hadů

• srostlá průsvitná oční víčka

• pokožku svlékají vcelku

• dravci – potravu polykají vcelku -> mají roztažitelné čelisti spojené pružným vazem

• smysly: zakrnělý sluch, dobrý čich (Jacobsonův orgán), vnímání vibrací (hmat) a tepla

• kladou kožovitá vajíčka (někteří vejcoživorodí nebo živorodí)

• nahřívají se

• podle způsobu lovu rozdělujeme na hady jedovaté a škrtiče

Zápis do sešitu:

duté jedové zuby:

hadí košilka – hlava i s očními víčky:

Jacobsonův orgán:

lebka hada – roztažitelné čelisti:

tepločivné jamky
(termoreceptory):

rozeklaný jazyk:

Smysly

Získávání potravy

zmije obecná
délka: 65 (samci) – 80 cm (samice)

• náš jediný jedovatý had, je živorodá

• přísně chráněná!

• u nás obývá zalesněná stanoviště, křoviny

• potravou jsou drobní savci, zejména

hlodavci a hmyzožravci

• její jed může být nebezpečný zejména u

nemocných, starých lidí, malých dětí nebo
alergiků, zdravému člověku obvykle
nebezpečí nehrozí, vždy je však potřeba
navštívit lékaře

• typická klikatá kresba na hřbetě (ale může

chybět), existuje i černá forma

Na rozdíl od užovek je zavalitější, má silnější kratší ocas,
nápadnější zúžení za hlavou, je spíše méně pohyblivá, má
svislou zornici a štítky na hlavě.

zmije

užovka

užovka obojková
délka: 100 – 120 cm (rekord 205 cm)

• poloměsíčité žluté skvrny na hlavou

• nejběžnější užovka

• polovodní druh, dobře plave a potápí se

• potravou jsou zejména obojživelníci,

méně ryby, vzácně drobní savci a plazi

• brání se páchnoucími výměšky z kloaky,

vyvrhováním natráveného žaludečního
obsahu nebo předstírá mrtvou

Tady bydlím já: Užovka! (youtube.com) 8:02

V případě nebezpečí se buď aktivně brání, syčí a
nafukuje krk, někdy i naznačuje útok, nebo upadne do
stavu thanatózy (předstírá smrt): otočí se břichem
nahoru, z otevřené tlamy jí visí jazyk, vydává odpudivý
zápach, někdy dokonce i reflexivně krvácí z tlamy a
nozder. Mnozí predátoři uhynulé živočichy nepožírají,
jiné tím určitě překvapí a získá tak příležitost uprchnout.

užovka podplamatá
délka: 80 – 100 cm

• teplomilnější

• v ČR se vzácně vyskytuje na několika

lokalitách v nížinách podél řek

• živí se především rybami, někdy žere ale

také obojživelníky a pulce

břicho

lov

užovka stromová
délka: 90 až 140 cm

(největší v ČR změřený jedinec měl 196 cm)

• náš nejdelší had a jediný stromový

• u nás je jeho výskyt jen ostrůvkovitý

(údolí řeky Ohře mezi Doupovskými a Krušnými
horami v okolí obce Stráž nad Ohří, Podyjí a
východní Morava)

• obývá křovinami porostlé kamenité

stráně, zarostlé vinohrady a sady,
případně řídké listnaté lesy

• loví zejména drobné teplokrevné

obratlovce, příležitostně žere ptačí
vajíčka, mláďata loví ještěrky

• kořist usmrcuje dušením v závitech těla

drobné bílé tečky na hnědém/šedém
těle, světlé břicho (žluté)

užovka hladká
délka: do 90 cm (obvykle 50 až 70 cm)

• menší druh s malou hlavou

• na hřbetě dvě nebo čtyři řady tmavých

skvrn (možná záměna se zmijí, ale
poznáme ji podle oka s kruhovou zornicí)

• brání se kousáním, výpady a vypouštěním

páchnoucího výměšku z kloaky

• kořist dusí smyčkami těla

• kromě ještěrek tvoří významnou složku její

potravy hadi, včetně zmijí

chřestýš diamantový
délka: 84–183 cm

• největší jedovatý had S. Ameriky

• na konci ocasu mají chřestidlo, které dalo

název celé skupině, při vyrušení třese had
ocasem a vydává tak silný chřestivý zvuk,
který slouží jako varování pro ostatní

• živí se menšími savci (myši, zajíci),

obojživelníky a ptáky

• mezi očima a nozdrami mají tepločivné

jamky, pomocí kterých vnímají i nepatrné
teplotní rozdíly -> slouží vyhledávání potravy
(teplokrevní obratlovci)

• podobnou schopnost mají hroznýšovití a

krajty

Hlava chřestýše s viditelnou tepločivnou
jamkou (otvor mezi nozdrou a okem).

Chřestítko tvoří řada volně propojených, dutých rohovinových článků na konci
ocasu, vznikajících při svlékání kůže. Úloha chřestítka je výstražná a obranná.

Diamondback Rattlesnake wakes up suddenly! - YouTube

krajta mřížkovaná
délka: až 9 m (nejdelší změřený 9,76 m)

• škrtič, nejdelší žijící had

• z JV Asie (Indonésie, Malajsie)

• obývá lesnaté oblasti, zdržuje se v

blízkosti vodních nádrží a mokřadů

• samice pečuje o vajíčka

albín

hroznýš královský
délka: i přes 4 m

• škrtič, obývá deštné lesy Stř. a J. Am. (od

Mexika po Argentinu)

• výrazná trojúhelníková hlava

• loví v noci menší savce, ptáky a ještěry,

včetně velkých zelených leguánů

• vejcoživorodý

anakonda velká délka: až 9 m ? (nejčastěji 2,5 až 5 m), i více než 100 kg

• škrtič, nejmohutnější žijící had (samice

větší než samci)

• žije v J. Am. (povodí Amazonky a Orinoka)

• převážně vodní had, ale vystupuje i na

břeh, sluní se na větvích nad vodou

• oči na vrchu hlavy – při pozorování může

skrýt zbytek těla pod vodou

• dospělci loví obvykle z vody velké savce,

jako jsou prasata pekari, kapybary,
mláďata tapírů, ale i kajmani

kobra indická („brejlovec“)
délka: 180 až 220 cm

• noční jedovatý had (jeden ze 4 nejvíce v Indii)

• kresba „brýlí“ na krku

• v případě ohrožení kobra zvedne první

třetinu svého těla a roztáhne svá krční
žebra potažená kůží

mamba černá
délka: obvykle 2,5 m (ale až 4,5 m)

• denní smrtelně jedovatý africký had

• dobře leze po stromech, je plachá

• jeden z nejrychlejších hadů (až 16 km/h)

černá sliznice úst

taipan menší
délka: 1,8 – 2,5 m

• nejjedovatější had na světě, ale

poměrně plachý

• žije ve vnitrozemí Austrálie

• živí se především malými savci,

jako jsou myši a krysy, které
usmrcuje rychlými opakovanými
kousanci

(Austrálii lze označit za kontinent jedovatých hadů, kterých tu žije více než hadů nejedovatých, navíc jsou mnozí smrtelně nebezpeční)

Jediné jeho uštknutí může teoreticky usmrtit nejméně 62 (někdy se udává 100) lidí či několik set tisíc myší.

Zástupci hadů:

ČR: všichni hadi chránění zákonem

• zmije obecná – svislá zornice, klikatá kresba, jediný náš jedovatý had
• 4 druhy užovek: kruhová zornice, nejsou jedovaté pro člověka, brání se páchnoucími výměšky

z kloaky a předstírají mrtvolu

užovka obojková - nejběžnější
užovka podplamatá
užovka stromová - nejvzácnější
užovka hladká

svět:

• chřestýš diamantový – Sev. Am., jedovatý, na konci ocasu chřestítko ze zbytků svlečené kůže
• krajta mřížkovaná – JV Asie, škrtič
• hroznýš královský – Stř. a J. Am., škrtič
• anakonda velká – J. Am. (Amazonie), škrtič, nejmohutnější had
• kobra indická – Indie, jedovatá
• mamba černá – Afrika, jedovatá

Zápis do sešitu: