Zpráva

Jak by měly jít části zprávy za sebou?

• perex = shrnutí nejdůležitější informace

• vyjádření relevantního člověka

• další podrobnosti, které se přímo týkají zprávy

• podružné informace související se zprávou

= důležitost informací klesá klesá

Když jsem dneska přišel do práce, vůbec jsem netušil, jaké drama mě tam čeká. Už dva roky pracuju u ostrahy v nemocnici ve Slaném. Znáte to. Zpravidla máme v práci děsnou nudu. Chodíte si po chodbách, očumujete spící pacienty, sem tam prohodíte slovo se sestrou. A dnešní noc nebyla jiná. Přišel jsem, oblékl si uniformu, zkontroloval zbraň a baterku a vydal jsem se na první obchůzku. Právě jsem se loudal druhým patrem, když jsem zaslechl křik: „Pomoc! Pomoc!“

„Co se děje?“ volám a běžím za zvukem. Zdá se, že na sedmičce mají veselo.

„Tenhle pacient se asi zbláznil,“ před otevřenými dveřmi do pokoje číslo sedm na mě mává sestra. Nakouknu dovnitř. Pacient, postarší pán s rozcuchanými vlasy, stojí rozkročený za postelí a v ruce drží nůž. Před postelí kousek u dveří stojí zdravotní bratr a další sestřika a snaží se ho uklidnit: „Pane Novotvný, v pohodě, nic se neděje, dejte ten nůž stranou.“ Zdravotní bratr postupuje k pacientovi. Krok za krokem. Hezky pomalu.

„Já vás zabiju!“ zařve náhle pacient a vrhne se s napřaženým nožem na bratra.

Neváhám ani vteřinu. Vytáhnu z pouzdra zbraň. A… rána! Střílím. Vážně střílím! Samotného mě to překvapuje. Sestřička vykřikne. Pacient upustí nůž a svíjí se na zemi.

Nakonec se ukazuje, že kulka pacienta jenom škrábla. Ale to není podstatné. Podstatné je, že pacient je zpacifikovaný, personál nemocnice zachráněný a já, já jsem hrdina.