Druhy vedlejších vět: VV přívlastková

vedlejší věty můžeme rozdělit do různých druhů

toto rozdělení nám pomůže uvědomit si, co chceme danou vedlejší větou vyjádřit

dobrá znalost druhů vedlejších vět pomůže zvýšit úroveň našeho vyjadřování

rozlišení druhů vedlejších vět také napomůže správnému psaní interpunkce v souvětí

Rozvíjí podstatné jméno věty hlavní

ptáme se na ni jako na přívlastek: JAKÝ, KTERÝ, ČÍ?

Maminka koupila svetr, který se mi už dlouho líbil.

Ptám se CELOU větou hlavní: Jaký svetr maminka koupila?

...který se mi už dlouho líbil = tato vedlejší věta blíže popisuje podstatné jméno (svetr) z věty hlavní, proto jde o VV přívlastkovou.

VV přívlastková většinou v souvětí stojí bezprostředně u rozvíjeného podstatného jména.

Na stole byla kniha, která měla červenou barvu.

může se tedy stát, že VV přívlastková rozdělí větu hlavní na dvě části:

Na stole, který byl dřevěný, ležela kniha.

V tomto případě musí být věta z obou stran oddělena čárkou.

Souvětí se ale stále skládá ze dvou vět: VH: Na stole ležela kniha + VV který byl dřevěný

VV je VLOŽENÁ do hlavní věty

větu vloženou oddělujeme z obou stran čárkami

VV přívlastkovou většinou můžu jednoduše nahradit přívlastkem shodným nebo neshodným a udělat tak ze souvětí větu jednoduchou:

Babička, která měla modré oči, se líbila dědečkovi.

Modrooká babička se líbila dědečkovi.