Zvířata

Bezobratlí, jak z názvu vyplývá, nemají obratle, tudíž i páteř. Nejpočetnější skupinou bezobratlých je hmyz.

Na rozdíl od bezobratlých mají páteř a kosti. Dělíme je na plazi, obojživelníky, ryby, ptáky a savce.

Plazi jsou živočichové s proměnlivou teplotou těla, tedy studenokrevní živočichové, což znamená, že jejich teplota těla se mění s teplotou prostředí. Patří sem: hadi, ještěrky, ještěři např. leguáni, želvy, krokodýli, kajmani atd.

Dospělí obojživelníci žijí převážně na souši, ale v blízkosti vody, někteří se vyskytují také na loukách či v lese. Pulci se vyvíjejí ve vodě a po odpadu ocásku a po tom, co jim dorostou nohy a vyvinou se plíce na místo žaber se přesunou na souš. Dělí se na ocasaté a bezocasé.

Ryby dělíme na sladkovodní a mořské. Hlavními znaky jsou žábry, takže delfín NENÍ rybou. Jejich tělo je většinou pokryto šupinami, k pohybu slouží ploutve a ocas. Ploutve rozlišujeme na párové (ryba má dvě stejné ploutve) a na nepárové (ryba má pouze jednu).

Ptáci jako jediní z obratlovců umí létat (pokud opomineme létající ryby a netopýry). K letu mají přizpůsobeny přední končetiny, které se přeměnily v křídla. Většina ptáků má pneumatizované kosti, což znamená, že je mají odlehčeny, aby byli co nejlehčí. Peří se dělí na: prachové (udržuje teplo) a obrysová. Ptáci mají 3 druhy obrysových peří: krycí - tělo a hlava, letky - křídla a rýdovací pera, která má na ocase. Mláďata krmivých ptáků (rodiče jim po vylíhnutí obstarávají potravu) mají po vylíhnutí prachové peří.

Savci žijí převážně na souši, ale například delfíni či vorvani nebo kosatky, běluhy a další žijí ve vodě a třeba mroži žijí poblíž arktických vod.

Mezi savce patří i člověk. Hlavním znakem savců je to, že svá mláďata kojí matka mateřským mlékem.