Život na vesnici v 18. století

Reformy Marie Terezie a Josefa II. do vesnic pronikají pomaleji

Venkovská obec má seskupení několika jednoduchých chalup s doškovými střechami a malými okny

Došková střecha = vyrobena ze svázaných svazků slámy ze žita

Venkované se dělili podle majetku - kolik vlastnili půdy a dobytka

Dělili se na sedláky, rolníky a bezzemky

Na vesnici také žili i nemajetní lidé - čeledíni a děvečky, chudina

Chudina žila z darů spoluobčanů

Venkovské domy byly stavěny z vepřovic

Vepřovice = nepálené sušené cihly

Součástí staveb byl dvůr, kde byly chlévy a komora na nářadí

V zahradě se pěstovaly ovocné stromy

Jídlo bylo velmi prosté

Lidé jedli chléb, buchty, luštěniny, brambory a kaše

Maso bývalo na jídelníčku velmi zřídka

Pec zabírala značnou část kuchyně a spaly na ní děti

Ošacení bylo také prosté, lidé si ho většinou vyráběli samy

Rok na vesnici byl rozdělen na menší úseky, které vrcholily nějakým svátkem

Od pondělí do soboty venkované pracovali na polích nebo se starali o dobytek

V neděli byl sváteční den - ráno se chodívalo do kostela na bohoslužby, po obědě byl čas odpočinku a večer se konaly taneční zábavy

Největším svátek bývalo posvícení

Dalšími svátky, kdy se vesničané scházeli, byly Vánoce a Velikonoce

Císař Josef II. zrušil nevolnictví, ale přesto museli poddaní vykonávat robotu

Kromě práce na svém vlastním poli byli nuceni pracovat i na polích patřícím vrchnosti

Poddaní museli vrchnosti odevzdávat díl z toho, co sami vypěstovali