Prostě sdělovací funkční styl

Možná ti to nepřipadá spravedlivé,

ale já už zas slavím narozeniny!

Jestli nemáš nic lepšího na práci a nebaví tě sobotní večery

trávit sám, tak se přidej k všeobecnému veselí!

Čekáme tě spolu s drobným příspěvkem do našeho bufetu

tuto sobotu 13. prosince hned,

jak se setmí.

Pokud chceš, přiveď si s sebou doprovod čítající ovšem maximálně jednu osobu.

Tak sem tady. Neuvěříš, co se mi stalo!

Schválně sem vyrazil už před půl pátou, protože vod nás ty autobusy jezděj čím dál hůř. Došel sem na zastávku a tam sem zjistil, že mám jinou bundu než ráno, takže bez lítačky.

No super, takže otočka, hezky zpátky domů, autobus ve čtyřicet mi teda pochopitelně ujel, ale naštěstí mě na zastávce uviděl soused, jel na noční, tak mi zastavil.

Pak sem to hledal jak cvok, protože Peteho adresu znám fakt jen přibližně, naštěstí slyším z jednoho přízemního domku dost nahlas řvát muziku, tak zazvoním, čekám, votevřela dost dobrá kočka, já ji teda neznám, ale viděla křena s flaškou, tak hnedka:

“Pojď dál!” tak se tam rozhlížím, někoho znám vod vidění, někoho vůbec, po půlhodině ňákej týpek zacinkal na skleničku a prej: “Tak přišel čas popřát oslavenci!”

A jak tak koukám na toho oslavence, tak mi došlo, že sem vlez na úplně jinou párty!